Okolí budovy Národního muzea
a Čelakovského sady


plocha: celkem: 21.000 m2 | projekt+realizace: 2018
autoři architektonického řešení: Jakub Hendrych, Viktória Mravčáková, Rozálie Kašparová | autoři krájinářského řešení: Ondřej Fous, Michaela Sinkulová, David Hora
spolupráce: Pavla Melková, Lukáš Tittl, Jakub Zajíček | projekce: Jan Hrachovec, Tereza Šnourová



Nový charakter:
Vstupní Území je členěno na několik částí, z nichž každá má jinou atmosféru a charakter, ale například i řešení povrchů. Předprostor muzea si zachovává svou reprezentativní funkci a váže se na Václavské náměstí. Toto propojení bylo zdůrazněno rozšířením a doplněním přechodů pro chodce. Prostor mezi oběma budovami muzea je řešen primárně pro pěší a je doplněn zatím slepým úsekem tramvajové tratě se zastávkami, který do budoucna umožní propojení tramvajemi Vinohradské a Václavského náměstí i pokračování ve směru přes Vrchlického sady. Průjezd automobilové dopravy je nově pouze ve směru k Vinohradské, současně je posílena možnost průjezdu cyklistů. Charakteristickým a sjednocujícím prvkem celého prostoru je specifická světlá žulová dlažba v pražském formátu velké kostky, barevně navazující na obnovenou fasádu Národního muzea. Parkové cesty jsou sjednoceny drobnou žulovou kostkou. domu, průchod a dvůr, byly rekonstruovány v 90. létech 20. stol. Řešení se vyznačovalo množstvím materiálů, barevností, tvaroslovím apod. Do dvora je vestavěn přízemní objekt s vlastním zázemím, který byl pro návrh určen pro vzorkovou prodejnu. Dvůr byl zastřešen průsvitnou krytinou v obloucích, které navazovaly na klenby pavlačí. Vstupní prostor a dvůr měly několik výškových úrovní, mezi kterými byly rampy nebo schody.

Krajinářské řešení:
Prostor přiléhající k historické budově muzea je členěn zvýšenými stromovými záhony s podrosty, které jsou lemovány posedovými zídkami. Výrazným prvkem utvářejícím prostor je doplnění jerlínů v prokořenitelných buňkách do pěší plochy. Stromy jsou umístěny do dlažby s retenční spárou umožňující lepší vsak vody. Prostorové řešení klade důraz na zlepšení přehlednosti, bezpečnosti i užitnosti například vznikem centrálního pobytového trávníku.
Krajinářské řešení okolí Národního Muzea a Čelakovského sadů především nabízí komplexní řešení pro veřejnou zeleň v rozsahu a podmínkách dosud zde nerealizovaných a přináší nejen několik nových technologií v Praze zřídka vídaných. Jde o interpretaci fragmentů původní kompozice Františka Thomayera chráněné památkovým záměrem spolu se silně antropogenním potenciálem místa a perspektivou užití městského prostředí v blízké budoucnosti. Primárním východiskem byla snaha o eliminaci či odstranění hlavních stres faktorů dlouhodobě degradujících zbylé fragmenty zeleně v této oblasti. Zasolení, zhutnění, vibrace, exhalace, navážky, rychlý odtok srážkových vod, moč i jiná znečištění, intenzivní sešlap a skutečnost, že drtivá většina řešeného území je dnes na konstrukcích metra, to jsou faktory, které zde činí zeleň velmi obtížně udržitelnou bez ochranných prvků, pravidelné monitorované péče a dynamické údržby. Podmínky pro vitální růst rostlin je zde nutno intenzivně chránit a podporovat.
Proto byl ovlivněn životní prostor každé rostliny v kompozici zachované a stejně tak každá nová rostlina míří do nových podmínek. Prokořenitelné prostory z buněk i strukturovaných substrátů, radiální mulčování, kořenové cesty, retenční lože, třívrstvé zátěžové trávníky, podrosty s transparentními keři, zvýšené obruby i reliéfní podrosty, to je jen část z výčtu nutných opatření pro udržení a rozvoj rostoucích stromů a keřů s kvetoucími podrosty v centru Prahy. Zároveň jsou zde uplatněny prvky vycházející z historických tradic místa i zahradnického řemesla. Zachování spontánní populace vinohradských mahalebek, konzervace a obnova pražských trnovníků, česká květnice a botanický kabinet z domácí flóry a jejich selekcí, historické rabato se sortimenty z konce 19. století, původní sortimenty cibulovin a také tradiční velkokvěté odrůdy šeříků.
Změna kvality tohoto území nepochybně ovlivní i behaviorální chování všech návštěvníků místa. Plán péče je pak nástrojem, který usiluje o zodpovědný přístup města a zajištění odborné péče. Pokud chceme změnit kvalitu soužití rostlin a lidí v Praze, máme šanci, kterou nesmíme propásnout.

Kulturní distrikt:
Okolí Národního muzea je významným veřejným prostranstvím, které leží v místě bývalých hradeb města Karla IV., mezi Václavským náměstím a Vinohradskou ulicí. V minulosti důležité dopravní a pěší spojení Vinohrad a Nového Města bylo potlačeno v sedmdesátých letech minulého století výstavbou Severojižní magistrály a vnesla do území nadměrné zatížení hlukem a exhalacemi. Zároveň se jedná o významný uzel veřejné dopravy. Řešené území je součástí plánovaného kulturního distriktu, zahrnujícího kromě Národního muzea a bývalého Federálního shromáždění i Státní operu a rozšiřujícího se směrem k historické budově hlavního nádraží a Vrchlického sadům, Václavskému náměstí, Vinohradské třídě a náměstí I. P.  Pavlova. Postupná revitalizace veřejného prostoru, sjednocená myšlenkou na vytvoření provázaného kulturního okrsku, se tak může stát výchozím bodem proměny celé oblasti kolem magistrály.

Autoři architektonického řešení
Ing. arch. Jakub Hendrych, MgA. Viktória Mravčáková, Rozálie Kašparová, MSc.

Autoři Krajinářského řešení
Ing. Ondřej Fous, Ing. arch. Michaela Sinkulová, David Hora, DiS

Koncepční spolupráce
doc. Ing. arch. Pavla Melková, PhD.

Spolupráce na dopravním řešení
Ing. Lukáš Tittl, Ing. Jakub Zajíček

Projekce
Ing. Jan Hrachovec, Ing. Tereza Šnourová

Zadavatel
Hlavní město Praha

Projekce
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
VPÚ DECO PRAHA, a.s.
Metroprojekt Praha, a.s.

Investoři
Národní muzeum
Hl. m. Praha
MČ Praha 1
Technická správa komunikací, a.s.
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Celkové náklady: 140 mil. Kč
Řešené území: 21 000 m2
Stromy: 179 ks (nový stav) / 64 ks nových / 37 ks kácení
Keře: 64 ks zachované / 155 ks přesazené / 97 ks nových
Trvalky: 46 249 ks
Letničky, dvouletky: 3 075 ks
Cibuloviny: 61 325 ks
Celkem: 110 649 ks květin
Index modrozelené infr.: 1,08 (pův. 0,59, +82 %)

Návrh: 2018
Realizace: 2018

www.iprpraha.cz/okolimuzea

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Vyšehradská 57/2077, 128 00 Praha 2

fotografie: Jan Malý, Jakub Hendrych, Viktória Mravčáková, René Ondroušková